pondělí 10. října 2016

Oxford Tales: Den užaninevimkolik

Já.Jsem.Hrozně.Unavená. Včera jsem měla off, takže jsem se konečně vyspala. Spala jsem 11hodin. Poslední dny jsem vstávala 4:40, tak jsem to musela dohnat.
Za tenhle týden se toho zas tolik zajímavýho neudálo, spíš tak dávám vědět, že žiju. Práce pořád tak nějak stejná, to se dalo čekat. Mám trošku problém s D. (superviser), jelikož mi dělá trochu naschvály a posílá mě dřív domu. Třeba o hodinu a víc. A když je člověk placenej od hodiny a ona ho pošle 5x do týdne dřív min o hodinu, tak už je to na penězích trošku znát. A jelikož je tady všechno dost drahý, začínám mít trochu pocit, že nevyjdu s penězma. No, uvidíme.
Za bydlení (čti za pokoj 2x2metry) tu platím 100liber týdně. To je 400 liber měsíčně. Ano, měla bych za to malinkej byt v Praze. A z toho důvodu mě taky trochu se*re, že tu polovina věcí nefunguje. Jeden dřez, trouba, holkám v koupelně neodtejká umyvadlo. Nám odpadávaj dlaždičky a kape (čti teče) sprcha. A nikdo s tim nic nedělá. Je nás tu v baráku 8 a dohromady platíme opravdu víc než dost (3200 liber, tj 92000 czk), na to, aby tady ty věci fungovaly. Já vím, že bydlení v UK je (obzvlášť v Oxfordu) drahý. Ale my nebydlíme v žádným luxusu a bydlíme v celkem pofiderní čtvrti, takže člověk by byl rád, kdyby aspoň ty základní věci byly v pořádku. V úterý máme staff house meeting, někdo si údajně stěžoval, takže jsem zvědavá, co se tam vyřeší.
Jinak mimo práci chodím sem tam na tu angličtinu do centra. Je to fajn, spíš takový zpestření, aby měl člověk pocit, že se tak uplně nefláká. Navíc jsem se teda dozvěděla, že moje angličtina je na dost dobrý úrovni a je možný, že mě z těch free classes vykopnou. Takže co hlavně potřebuju je kamarád/ka Brit/ka, abych se konečně nějak začla dostávat do tý proper english. Protože mezi cizincema si prostě každej mele tu svojí a co je komu po nějaký gramatice. Takže to je asi tak úkol číslo jedna. Zjistit, kde se scházej místí a udělat si kamarádku :D Jo.Trochu challenge. Obzvlášť pro takovej polo-introvertní typ jako jsem já. Dobře, tak mezi "svejma" nejsem introvert, ale tady se ze mě docela stává :)))
Ale první pozitivum tohohle týdne. Už mám konečně bankovní účet!!! Jupí. Trochu jsem si dupla, došla tak a řekla, že čekám už 2 tejdny na schůzku, že jsem si zažádala online a co se jako děje. No a světe div se, najednou jsem mohla mít schůzku během 4 dnů (pff, prej že maj plno a objednávaj za měsíc). Další paradox je ale šek. Ten jsem dostala v práci ve vejplatní den místo toho, že nám ještě účet. A že si s tím mám dojít do banky a dostanu cash. (Samozřejmě, protože jinak by snad byl k ničemu). Tak jsem šla do bank, šoupnu pani do okýnka šek řikám jí, ať navalí peníze. A ona, že za šeky se nevyplácí cash, že to nejde. A já cože? A ona, že jediná možnost, jak vyplatit šek je na účet. Tak jí řikám, že nemám bankovní účet a ona, že si ho teda budu muset zařídit. Kill me! Takže co je teda pointa toho šeku vlastně? No, děkuju pěkně.
Jinak, co tak běžně dělám, když mám volno? Cvičím jogu doma v sušárně, jelikož do svýho pokoje se nevejdu. Vytvořila jsem si seznam kaváren a bister v Oxfordu a budu pokračovat ve svým kavárenským povalování. Už mám odškrtnutý 2. Mimochodem, pokud někdy budete v Oxfordu, nechoďte do News Café, kafe tu stojí za starou bačkoru. A sleduju Průměrňákovi. Už mám za sebou dvě série (6. a 7.).
Co se týká jídla, tak je to v hotelu na nic. Myslím, že přijedu o 10kilo těžší. Můžem si vybrat mezi snídaní a obědem. Většinou mám snídani (kterou jím jako k obědu, protože první pauzu člověk dostane až tak 11:30), jelikož je to bufet a člověk si může nabrat, co chce. Ale po čase už to taky leze krkem. Vajíčka, ovesná kaše, fazole, houby, párky (ty nejím) a pečivo. Moc pečiva. Co jsem tady, tak jsem snědla víc chleba s máslem, než za celej loňskej rok doma. Jelikož já normálně pečivo nejím (ani máslo), ale tady nic jinýho skoro neni. Abych neměla pořád jen tu snídani, tak jsem si nedávno napsala o oběd. Pro změnu. Dostala jsem smrtelnou a smrtící dávku fritovanýho blivajzu. Kupa hranolek, kupa americkejch brambor, kupa cibulovejch kroužků, to vše přelitý fazolema od snídaně. Málem mě klepla pepka. Tak jsem snědla fazole, 3 hranolky a zas si došla pro chleba s máslem. Achjo. Bude ze mě brzo chlebová koule.
Jinak už se tu dělá docela zima. Musím nakoupit nějakou zimní výbavu. Rozhodně kabát a taky nějaký teplý boty. A kolo asi za chvíli hodim do řeky. Za prvé je na něm zima a za druhý si tak nějak při jízdě dělá, co chce.Třeba samo od sebe přehazuje. Nesnášim ho.Ble.
A jaká u Vás?


Vaše T.

Žádné komentáře:

Okomentovat