Jsem závislák. Hudební závislák. A určitě nejsem sama. Protože hudba je prostě něco tak krásnýho... Dokáže vyvolat emoce, vzpomínky, uklidnit i nabudit. Když je mi smutno, pustím si něco pomalýho tklivýho a dostanu to ze sebe, když se potřebuju vyřádit a vybít, tak zase nějakou rychlou pecku. Běhání a cvičení si bez muziky v uších nedokážu představit. Dokáže mě krásně nakopnout. Mezi moje oblíbený chvilky patří ránní cesta mhd. Těším se, jak si sednu k oknu, zapnu ipod a budu relaxovat. A i když je to trošku blbý, tak se modlim, aby nepřistoupil někdo známej, kdo by si rád povídal a já nemusela tu svojí pohodičku přerušit. Zajímavý taky je, jak určitej song dokáže vyvolat vzpomínky na konkrétní osobu nebo moment. Zamilovaný páry maj "tu jejich", hudba patří i k oslavám, pohřbům a k dalším významnejm událostem. A film bez hudby? Řekněte mi upřímně, kdo z Vás by brečel, kdyby Celine nepěla "near, far, wherever you are...." nebo Whitney "and I...will always love you.." a nebo kdo by jinak cejtil to napětí a obavy z blížících se žraločích tesáků, kdyby nehrálo "tuuudum tuuudum tuudum tudum tudumtudumtudumtudum". Ač si to asi uplně neuvědomujeme, hudba je všude okolo nás a vytváří a dotvářícelkovej dojem a zpříjemňuje a zpestřuje chvíle. Není den, kdy bych si něco nepustila. Třeba k tomu zmiňovanýmu cestování, cvičení, nebo jen jako kulisu při jiný činnosti. Například když vyrážím ven. Ať už na párty do víru velkoměsta a nebo jen na kafčo s kámoškou- oblíkání a líčení si krátím a zpříjemňuju oblíbenejma peckama. A nebo sprchu. Sprcha bez hudby je fakt nuda. O tom žádná. Zkátka a dobře ty tóny, basy, melodie a harmonie jsou prostě důležitým prvkem mýho každodenního života.
A co teda jako nejradši poslouchám se ptáte? Já nerada škatulkování. Takže ani svůj hudební vkus (případně pro někoho nevkus, ale to už je váš problém) neoznáčím jen jednou nálepkou. Poslouchám všechno, co se mi líbí. Od popu, přes rock, punk, EDM, rap až po r'n'b a třeba jazz a soul. Můj "hudební" život měl různý fáze a období. Byly doby, kdy jsem víc poslouchala rock a i tvrdší věci jako třeba metal. Pak bylo období rapu a hip-hopu. A pak se to tak nějak všechno zamíchalo. A teď převažuje punk-rock, pop a elektronika. A kdyby jsme mluvili víc konkrétně, tak je to Ed Sheeran, Fall Out Boy, Good Charlotte, Sam Smith, John Newman, Avicii, Calvin Harris, Daft Punk, P!nk, Rihanna, Pink Floyd, Beatles, Panic!At the disco, Maroon 5, Queen, Rudimental, Nirvana, My Chemical Romance, Martin Garrix, Hardwell, Swimm Deep, Nervo, Pharrell Williams a momentálně můj nejnovětší objev The Weeknd...A to samozřejmě není všechno. Jak vidíte, je to docela různorodá a rozmanitá partička.
Teď si tak řikám, že vlastně oblíbená hudba o člověku hodně vypovídá. Je to taková sonda do duše. Nechat někoho nahlídnout do mýho ipodu, případně jinýho přehrávacího zařízení by bylo krajně osobní záležitostí.. Takže vy, co tohle čtete, si toho važte!))))
Vaše T.
P.S.: V budoucích příspěvcích bych se sem tam ráda blíž zaměřila na nějakýho oblíbenýho interpreta a trochu víc o něm poreferovala...
Žádné komentáře:
Okomentovat